Lidé MILUJÍ války.

Čekala jsem, že volby skončí a zájem veřejnosti se z politiky rychle stočí jinam. Moc se tak ale neděje, společnost je rozdělená a už to není taková sranda jako před pěti lety. Pamatuju si, jak jsem v Praze hned krátce po volbách držela červenou kartu a i na poslední protest, kterého jsem se zúčastnila na Václaváku po Babišově marketingově povedeném Sorry jako. Ale přestože vidím, co se děje, přestože vidím, jak naše Republika rudne, co mě doopravdy děsí kupodivu není právě to. […]

Continue Reading

O štěstí.

Máte pocit, že vám život teče mezi prsty, že neovlivňujete chod věcí kolem sebe, že ztrácíte nebo jste už někdy dávno ztratili kontrolu nad tím, jakým směrem se váš život ubírá. Život je krátký a lidem trvá příliš mnoho let, aby si to uvědomili. Na konci si skóre každý počítá sám, rozjímáním nad tím, jestli žil podle svých představ nebo ne. A každý má v tom součtu jinou proměnnou. Někdo tak na závěr bude počítat, jaké nasbíral za život jmění […]

Continue Reading

Proč mají v Praze o vrstvu oblečení navíc?

Západ slunce nad Prahou z pohledu náměstí Winstona Churchilla

Satirický článek, který jsem napsala v lednu 2017 jako reakci na vyhlášení regulace Českého hydrometeorologického ústavu. Žádal tehdy Pražany, aby nevyjížděli, k dopravě používali MHD a omezili pobyt venku s platností do odvolání. Sama jsem to nikdy nepocítila, všimla si toho má rodina. Od doby, kdy jsem se přesunula ze severu Čech do Prahy, jsem začala nosit vždy o jednu vrstvu oblečení více než by odpovídalo aktuálnímu stavu počasí. Jakmile mi to bylo sděleno, pustila jsem se do výzkumu tohoto […]

Continue Reading

Návštěva tatínka. [Kanáropis]

západ slunce nad pláží Playa Jardín

Když mi tatínek málem na mé narozeniny oznámil, že se rozhodl přiletět za mnou na Tenerife, byla jsem nadšená a ihned se začala těšit a plánovat. Neuběhlo dlouho a den jeho příjezdu byl tu! V našem útulném studiu už bylo uklizeno, matrace připravená včetně dek navíc a my se vydali s tátou Ángela a Ángelem na letiště. “To bude srandovní setkání tátů” pomyslela jsem si. Ani jsem se v tu chvíli nezaobírala faktem, že si nebudou rozumět ani slovo.

Continue Reading

Opakem dobra NENÍ zlo.

Příroda nás obdařila bezbřehou představivostí, tvořivostí, logikou i nezanedbatelnou pamětí. Naše tělo nás po staletí nepřestává udivovat. Co všechno dokáže obstarat. Jsme úžasní ve všech směrech. Jsou však vlastnosti, které nám příroda nedala, a proto se je musíme naučit. Jednou z nich je i ta, která by, kdyby byla v každém od narození, vyřešila všechny světové konflikty. Nebyly by války, rozvody, hádky, zloba, šikana, krveprolití, týrání ani masová zabíjení zvířat. Přijde mi, jako by příroda při tvorbě člověka, tvořila robota […]

Continue Reading

Proč mají v Praze tak čisté boty?

Dřív jsem si nad tím lámala hlavu. Kdykoli jsem jela do Prahy byla jsem naprosto okouzlená tím, jak čisté mají obyvatelé Prahy boty. Až když jsem se do Prahy nastěhovala, byla jsem zasvěcena tomuto tajemství! Přestože je top secret, rozhodla jsem se ho sdílet s vámi. V Praze jsou totiž kilometry eskalátorních čističů, které veřejnosti zdarma čistí boty! Aktivní kartáčové složky jsou obsaženy v obou směrech těchto čističů, aby dokázaly udržet boty Pražanů čisté i v největší špičce. Pražané si […]

Continue Reading

Proč MUSÍME neustále pochybovat?

Muži z Iráku

V dnešní době zaznívají v České republice čím dál častěji pojmy jako xenofobie, rasismus, sexismus, islamofobie a další. O čem jsem poslední dobou dost přemýšlela, je: Proč vlastně lidstvo po celou svou historii vždy bojovalo s předsudky? Jsou mezi námi více a méně konzervativní jedinci, ovšem každý, byť si to někteří neradi přiznají, má vůči ostatním předsudky. Stereotypní znaky, které automaticky přiřazuje lidem s určitou vlastností a to bez jakékoli předchozí empirie. Proč to lidé dělají? Proč se každý nerozhodne […]

Continue Reading

KAŽDÝ okamžik mění život.

Plavba na lodi po řece se stromy okolo

Je spousta věcí, co mi změnilo život, ale nemyslím si, že je třeba o nich psát. Nemyslím si totiž ani, že je třeba nad nimi ještě přemýšlet a vytahovat je někde ze zátylku znovu do spánků. Nějakým zvláštním způsobem si nerada vybavuji minulost. Není to tak, že bych ji zapomněla, prostě mi jen nepřijde důvodné o ni přemýšlet. Možná právě proto, že si ji pamatuji realisticky, vím, že: V každém dobrém momentu se v tu chvíli událo i něco špatně […]

Continue Reading

Pondělní úvaha o slabosti… Až na to, že je pátek!

Všimli jste si někdy jak lidé používají slovo slabost? Pár dní přemýšlím nad tím, jaký je to pro společnost vlastně úplně pomotaný pojem. Jasně, je tu fyzická slabost, která je vždy velmi jednoznačná, ale co ta druhá? “Když ji trochu přidusíme, z dohody určitě uhne. Je na to příliš slabá.” “Radši se dortům vyhýbám, protože pro ně mám slabost.” “Nemůžeš tu práci vzít!” vtloukám kamarádovi v telefonu do hlavy. “vždyť se tam udřeš, ještě k tomu málem jen za spropitný!” “Ale… je to […]

Continue Reading

Přílet. [Kanáropis]

Cesta byla nekonečná. Po jídle jsem si snažila číst, ale nedokázala to. Nervózně jsem koukala skrze stránky a četla každý řádek čtyřicetkrát. Co patnáct minut jsem vytáhla mobil, zadívala se na hodiny a spočítala, kolik ještě zbývá do přistání. Nesmírně mě znervózňovalo uvíznout na pět hodin na předělu mezi dvěma životními kapitolami, kdy jsem se rozloučila se svou rodinou doma, ale stále ještě nepřivítala svou lásku na ostrově. Seděla jsem u okna a dívala se z něj, otevřená knížka mi […]

Continue Reading