Opakem dobra NENÍ zlo.

Příroda nás obdařila bezbřehou představivostí, tvořivostí, logikou i nezanedbatelnou pamětí. Naše tělo nás po staletí nepřestává udivovat. Co všechno dokáže obstarat. Jsme úžasní ve všech směrech. Jsou však vlastnosti, které nám příroda nedala, a proto se je musíme naučit. Jednou z nich je i ta, která by, kdyby byla v každém od narození, vyřešila všechny světové konflikty.

Nebyly by války, rozvody, hádky, zloba, šikana, krveprolití, týrání ani masová zabíjení zvířat.

Přijde mi, jako by příroda při tvorbě člověka, tvořila robota a zapomněla na tu nejdůležitější částečku…

Možná na ni nezapomněla, možná jsme ji jen ztratili. Jako Doktor Octopus, který v zátylku na svých mechanických chapadlech vyvinul čip, který chapadlům bránil ovládat jeho myšlení.

Dokud se čip nerozbil, byl Doktor Octopus docela milý a hodný chlapík. Jak asi víte, ztráta oné částečky ho přetvořila na padoucha, se kterým se musel Spiderman potýkat. Nakonec se velmi zkráceně řečeno sám rozhodl zabít, aby předešel další zkáze.

Tohle je základní věc, na kterou lidé při vytváření umělé inteligence nikdy nezapomínají. Je to pravděpodobně první věc, která i napadne vás.

Robot musí být hodný, jinak by mohl lidstvu ublížit.

Zabíjel by lidi, ničil domy, celá města, hubil zvířata, přírodu, ignoroval rozmlouvání a volání o pomoc. Už vidíte, kam tím mířím? Příroda jakoby vytvořila neuvěřitelně výkonný stroj s prvotřídní umělou inteligencí, vlastní regenerací, se smyslem pro humor, ale zapomněla na čip. Na jistotu, že se robot neobrátí proti ní a sám proti sobě.

Tou jistotou je porozumění.

Je to schopnost hledět na svět očima druhých. Chápat jejich chování a vidět všechny podmínky, důvody, které je vedou určitým směrem. S porozuměním se samovolně vytrácí závist, zloba, strach. Jednodušeji řečeno:

Pokud člověk chápe, proč se druhý chová tak, jak se chová a rozumí tomu, jak svět funguje. Pak se druhého nebojí, nezávidí mu a odpouští jeho chyby.

Nebojí se, protože navzdory chování druhého vidí jeho dobré úmysly. Nezávidí, protože vidí i nezáviděníhodnou stranu jeho života. Odpouští, protože s vidinou dobrého úmyslu a úplným pochopením situace druhého…

…sám neví, jak lépe by situaci řešil.

Pravděpodobně si říkáte: „Je to v suchu, přeci nejsem zlý!“ Opakem porozumění ale není touha druhým škodit. Opakem dobra je ignorance!

To, že vidíme, co se děje a odmítáme s tím cokoli dělat. Obracíme se zády k lidem, kteří nás potřebují. Vidíme, že svým sobeckým chováním ubližujeme, ale je nám to jedno. Šikanujeme, protože si kompenzujeme svoje komplexy, protože chceme lepší postavení, respekt. Koho zajímá, jak se cítí šikanovaný? Nerozumíme si mezi sebou navzájem.

Místo pochopení druhého na sebe ve vztahu útočíme, křičíme a snažíme se druhého ranit. V supermarketu si do košíku hodíme uzené a vejce a nezajímá nás, v jakých podmínkách žila zvířata, která nám je poskytla. Naopak! Nechceme to vidět! Nechceme porozumět dnešnímu světu, hnusí nás! Když někdo potřebuje naši pomoc, nechápeme proč. A dokud neporozumíme jeho situaci, odmítáme pomoci. Říkáme si, že musí mít jiné úmysly, že pomoct ve skutečnosti nepotřebuje.

Dobrý člověk, činí dobro. Všimněte si slova „činí“.

Aktivně se snaží do problému vidět, rozumět, jak ostatní lidé přemýšlí a jak svět funguje. Vzdělává se proto, aby na oněch problémech mohl pracovat. Snaží se lidem pomoci. Vysvětluje svoje chování, aby porozuměli i oni. Odpouští.

Opakem dobra není zlo, ale ignorance.

Lidé vidí zlo jako v Hollywoodských filmech. Člověku jebne a najednou chce ovládnout svět. Ne, zlý člověk je ten, který si všímá jen sám sebe. Hledí si jen svého užitku. Před světem se zabalí do klubíčka a odmítá vědět, odmítá porozumět, odmítá pomoci.

Odmítá ukrojit kousek ze svého pohodlí, aby konečně přestal ubližovat.

Obrátí se zády a dělá, že je vše v pořádku, když není!

Někdy slýchám, jak bylo za komunistů líp. Že byly v televizním vysílání jen samé veselé věci, všichni měli práci a v ní se mohli dloubat v nose. Vždyť to je samý vrchol ignorance! Dnes už vidíte bez cenzury, jak všechno probíhalo a taky vidíte, jak svět funguje dnes.

Konečně vidíte, kolik je na světě zla a vaše reakce je, že chcete zpátky do bubliny, ve které vám šeptají do ouška, jak jste úžasní, že žijete v tom nejlepším státě a všechno na světě je tak, jak má být?

Jste slabí, neunesete pravdu a milujete toho, kdo vám bude nalhávat to, co chcete slyšet.

Jak vůbec můžete naši generaci, která se narodila do samostatné České republiky odsuzovat?

Vyrostli jsme bez cenzury, ve zprávách jsme měli černou kroniku už od mala a s internetem máme opravdu velký rozhled. Víme, co se děje v Africe i v Sýrii. Víme, jak se zachází se zvířaty ve velkochovech. Vidíme v jakém stavu jsou zaměstnanci fabriky, ze které máme Adidasky. Chápeme, že Česká republika je stále se transformující ekonomika po rozpadu SSSR a nebude na úrovni té německé ještě hezkých pár desítek let. Kdo před námi tahle fakta popírá, nám lže přímo do očí!

Já chci vidět svět tak, jak je, i přes deprese, které mi to způsobuje. Snažím se porozumět a s problémy něco dělat! Nazývejte si mě, jak chcete – sluníčkář, hipster, kavárenský povaleč…

Já bych řekla, že jsem člověk.

Porozumění je to, co člověka odlišuje od zlých robotů a činí ho lidským.

© Mamlena