Pravda o CUKRU. Kde všude se ukrývá a jak nám ničí zdraví?

Kde se cukr ukrývá?

S cukrem vše nejenom chutná lépe, ale také vydrží déle. Všechny symptomy jmenované na první straně se zároveň vyrobcům zpracovaných “potravinhodí. Pokud máte neustále žízeň, vypijete více nápojů, neustálý hlad, sníte více jídla. To vše znamená více peněz do jejich kapsy! Systému nikdy nešlo o vaše zdraví.

Cukr zároveň zastře opravdovou chuť nekvalitních potravin. Výrobci přeslazením či přesolením produktu (či obojím) bravurně zakryjí fakt, že jejich výrobky nemají žádnou výživovou hodnotu a tedy i chuť. Cukru i soli je dost, její cena je nízká, takže se skvěle ušetří na nákladech na výrobu.

Kvalita jde dolů, ale cena zůstává stejná.

Cukr se tak ukrývá prakticky ve všem: v baleném pečivu nejen sladkém ale i slaném, v ochucených minerálkách, neskutečný podíl přidaného cukru mají zdánlivě zdravé džusy, cereálie nebo müsli tyčinky, jogurty, ale i některé párky nebo konzervy. Právě proto, že chuť cukru výrobci často zároveň přesolí nebo vyváží přidáním kyselin

…to, že něco nechutná sladce, nemusí nutně znamenat, že to neobsahuje cukr.

 

Důležité je číst zadní strany etiket!

Nedokážu to dostatečně zdůraznit. Při čtení tabulky nutričních hodnot se však lidé často mylně domnívají, že se jedná o hodnoty celého produktu. Je nutné vyhledat si, pro které množství hodnoty platí a přepočítat hodnoty na hmotnost produktu!

Pokud je tedy nad tabulkou napsáno “Na 100 g výrobku:” a v tabulce stojí 22 g cukru. Pokud má výrobek 150 gramů, jedná se už o 33 gramů cukru.

Bílý jogurt bez cukru s ovocem a vločkami

Existuje “zdravý” cukr?

Asi vás zklamu, ale postupně se ukazuje, že ne. Cukry se dělí na glukózu a fruktózu. Do jaké míry je produkt škodlivý našemu zdraví záleží na poměru těchto dvou typů. Výsledně jsou však vlastně škodlivé oba. Je o něco zdravější jíst cukr obsažený v ovoci, medu a javorovém sirupu, než bílý nebo hnědý cukr a sladidla. Avšak jakkoli smutně to zní, s cukrem se musíme krotit bez výjimky.

Tipy, jak omezit příjem cukru:

Řekněte ne nakupování balených sladkých snídaní – Bebe sušenek, Nestlé cereálií, koláčků, rohlíčků a koblih. Skvělou alternativou je řecký jogurt nebo ovesná kaše v kombinaci s ovocem, vejce či avokádo.

Pokud mám cukr doma, chce to pevnou vůli nenapást se na něm. Proto mluvím už o nakupování cukrů. Nejvíce byste měli o svém zdraví přemýšlet právě v obchodě. Udělejte si proto na nakupování dostatek času, abyste si prošli všechny etikety a učinili ta správná rozhodnutí. Zároveň nikdy nechoďte nakoupit hladoví. S hladem si do košíku akorát nervózně vhodíte oblíbené sušenky a lahev Nestea ledového čaje.

Při nakupování se vyhněte regálům uprostřed obchodu a postupujte po periferiích. Marketingové uspořádání supermarketů prakticky vždy staví zpracované potraviny s vysokým obsahem cukru doprostřed a základní potraviny na kraj. Pokud se vyhnete pokušení zabrousit dovnitř obchodu a budete se pohybovat hlavně po periferii nakoupíte mnohem zdravěji, schválně to zkuste!

Přestaňte oddělovat “Mít na něco chuť” a “Mít hlad” . Velmi mi pomohlo, když jsem si uvědomila, že je to jedno a to samé! Pokaždé mám prostě hlad. Když začnu brouzdat v kuchyni po něčem dobrém, zarazím se, uvědomím si, že je to hlad a dám si radši chleba s máslem a sýrem – bez hladu už není chuť, zabírá na 100 %.

Závěr

Bylo pro mě neuvěřitelným osvícením pochopit, jak vlastně náš potravinářský průmysl funguje, že jsme oblbováni už od malička, co vlastně jídlo je a co není. S narůstajícím důrazem na trvanlivost vlastně už jíme něco, na co ani plíseň nejde.

Jakou to pak asi má výživovou hodnotu? Kvalitu?

Nikdy by mě upřímně nenapadlo, že za mými zdravotními problémy stojí právě cukr a zpracované potraviny, lenost vařit, láska ke sladkostem a neustálá chuť na “něco dobrého” . Od začátku roku jsem nadbytečný cukr ze svého jídelníčku úplně odstranila. Od té doby mé zažívání funguje. Přestala jsem zvracet, mít průjmy a zmizel i svědivý ekzém na stehnech.

Ze začátku jsem bez cukru byla neskutečně unavená. Ráno jako vždy aktivní, ale kolem jedné hodiny padala na držku. Vybralo se to ale zhruba za týden. Tělo si asi prostě musí nejdřív zvyknout. Teď mám ale mnohem více energie než dřív a hlavně mi není pořád šoufl.

Říkala jsem si, že je na světě pravděpodobně víc lidí, kdo má stejný problém jako já a po několik let se s tím trápí.

Sdílejte prosím můj článek, aby se k němu dostal a on se konečně trápit přestal.

Taky doufám, že spoustě lidí poslouží jako prevence, protože si možná neuvědomují, jak závažný vlastně cukr toxin je. V dnešní době se totiž nenosí cukr takhle nazývat, protože to generuje peníze. Cukr sice potřebujeme, ale všeho s mírou.

© Mamlena

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *